nakladatelství Michal Šurgot
Vydané a připravované publikace nakladatelství specializovaného na napoleonské období.
Napoleon a jeho druhý mamlúk Ali
Paměti Francouze, který se stal Napoleonovým druhým mamlúkem, doplněné o vzpomínky dalších pamětníků.
Ukázka:
(další ukázka je zde: z kapitoly o odplutí Napoleona na Svatou Helenu)
Další den jsem nastoupil do služby v jeho soukromých pokojích. Císař si přál, ať mu jsem k dispozici před snídaní a večeří. Má práce spočívala v těchto činnostech. Před snídaní jsem dělal komorníka nebo komorníkovi pomáhal obléct císaře. Naučil jsem se připravovat postel pána Evropy a zařídit vše co bylo potřeba a co bylo v jeho pokojích nutné. U snídaně jsem čekal na císaře osobně. U večeře jsem předal čekajícímu lokajovi talíře, vidličky, nože a nádobí. Netrvalo mi dlouho se tomuto naučit.
Můj život byl, od toho co jsem doteď žil, kompletně změněný. Místo kontroly stájí, řízení čištění koní a vypravování konvojů koní z místa na místo, jsem seděl v křesle nebo na pohovce, konverzoval nebo spal u příjemného ohně a čekal, dokud nebudu potřeba. Jediným mým rozptýlením byl hovor s komorníkem, který měl službu nebo koukání z okna, abych viděl, co se děje v zahradě.
Den co den to byl stejný monotónní život v přepychových pokojích. Nikdy jsem nevyšel ven, jen když jsem šel okolo pěti hodin povečeřet, kdy císař nebyl ve svých pokojích. Volno jsem měl až večer, kdy dorazili Constant nebo Roustam k přípravě císařova ulehnutí.
Pak mi skončila služba. Mohl jsem odejít a převléknout se v mém pokoji, který byl ve stájích, v civilních šatech se projít kolem císařova paláce a pak jít spát. Člověk si zvykne na všechno a já si zvykl na to, co vyžadovalo mé nové zaměstnání, tedy tři čtvrtiny dne nedělat nic.
Ráno, okolo sedmi či osmi hodin, jsem nastoupil do služby. V předpokoji, což byla koupelna, byli vždy dva nebo tři lidé čekající na oznámení císařova probuzení.
Když byla císařova toaleta hotova a on šel do pracovny, všichni co byli přítomni, museli odejít, kromě Constanta a Roustama. Poté jsme s komorníkem šli do ložnice, vše dali na své místo a ustlali postel. Poté nastoupili nábytkář, obsluha šatníku, čistič podlahy a každý provedl svou práci pod dohledem komorníka. Já čekal v místnosti pro důstojníky nižších hodností, dokud nebudou tyto práce hotovy a pak jsem se přemístil do místnosti pro důstojníky vyšších hodností, ve které císař jedl.
Když všichni opustili pokoj Jeho Veličenstva, stolník prostřel na malém kulatém stole a připravil servírovací stůl. V určenou hodinu přišel majordomus Dunant s jídlem. Co mělo zůstat horké bylo umístěno v ohřívacích mísách zahřívaných alkoholovými lampami. Když bylo vše připraveno, stolník odešel.
Prefekt paláce zaklepal na dveře kabinetu a upozornil císaře, že se servíruje. Já stál po pravé straně císařova křesla a všichni tři jsme čekali, dokud nepřijde Jeho Výsost a neposadí se. Někdy dorazil císař hned, ale většinou jsme na něj museli delší dobu čekat. Za pár minut po tom, co se císař posadil, se objevila císařovna. Políbila svého manžela a posadila se po jeho pravici. Mým úkolem bylo přistavit ji křeslo.
Velmi často byl císař při příchodu do této místnosti doprovázen nějakou důležitou osobou, ministrem nebo někým jiným, se kterou pokračoval v konverzaci, dokud nepřišla císařovna, pak byla jakákoli seriózní diskuze ukončena a místnost naplnila nezávazná konverzace.
Při podávání dezertu byl římský král předán madam de Montesquiou, která si malého prince vzala do náruče. Císař políbil syna a pokračoval v konverzaci s císařovnou, madam de Montesquiou, případně osobou, která byla přítomna.
Po snídani vzal císař malého krále do náruče a šel k oknu, aby jej ukázal procházejícím lidem a skupinkám zvědavců, co obvykle postávaly pod okny během snídaně. Ukázky otcovské péče neustaly, dokud se císař s císařovnou nevrátili do místnosti. Madam de Montesquiou a podguvernantka se vrátily do pokojů malého prince spolu se ženou, jejíž úkolem bylo houpat kolébkou, a která během návštěvy pobývala v místnosti pro důstojníky nižších hodností.
Já se musel vrátit do soukromých komnat, ve kterých vykonával službu komorník. Službu při podávání snídaně jsem velmi miloval, protože jsem mohl poslouchat rozhovory. Kdybych psal deník, bylo by v něm mnoho kuriozních vzpomínek na osoby či události.
Jednou vzal císař po snídani malého krále do náruče tak jako obvykle, hladil jej, hrál si s ním a pak jej podal císařovně se slovy: „Tady máte! Polibte svého syna!“ Už si nepamatuji, jestli císařovna prince políbila, ale odpověděla tónem plným opovržení a znechucení: „Nechápu, jak někdo může líbat dítě.“ Císař byl přesným opakem. Nikdy nepřestával líbat a mazlit se s milovaným synem. Co si musela myslet madam de Montesquiou, když slyšela taková slova od císařovny? Co si o tom musely myslet matky od rodin? Tato scéna se odehrála v Tuileries ve výklenku s oknem.
V jiný den se císař po snídani a po políbení malého krále chystal jít do salonu, když tu se otočil na císařovnu, podíval se na ni s laskavým úsměvem, který byl pro něho typický a řekl jí tyto dvě věty: „Hodinu poskytnu péči o své císařství. Zbytek dne bude všechen pro Zairu.“ (pozn. aut.: Zaira byla Voltairovo drama o tragické lásce křesťanské otrokyně a sultána)
Když malí princové, synové krále Louise, a princezny, dcery krále Josefa, doprovázeni svými guvernantkami, přišli složit poklonu císaři, políbili svému strýci ruku a pak políbili jeho. Políbili i císařovnu. Obvykle je císař přijal u snídaně. Rád se svých synovců a neteří vyptával na to, co se přihodilo od jejich posledního setkání, obzvláště prince Napoleona a princezny Zenaidy.
Ctihodný pan Denon (pozn. aut.: vrchní ředitel francouzských muzeí), který občas přicházel složit poklonu císaři, byl přijímán u snídaně, jako mnoho dalších lidí. Jednou donesl dvě sošky vysoké asi 20 cm. Jednalo se o sedící postavy představující císaře a císařovnu v antickém oděvu. Díky tomu byl císař skoro nahý, protože měl jen plášť přehozený přes ramena. Císařovna byla oděna více, ale oděv odhaloval jedno prso a byla vidět její noha. Císař pronesl: „Ať byl umělcův záměr jakýkoliv, když mě prezentuje takovým způsobem, udělal to příliš nemravně. Nelíbí se mi to. Mám raději lidi oděné do jejich obvyklých šatů než aby nás šálili v kostýmech, které jim nenáleží. Řeky a Římany oblečme do toho, co nosili ve své době, ale Francouze dnešních dnů oblečme do oděvu devatenáctého století. Cokoli jiného je směšné a výstřední." Sošky během snídaně zůstaly na krbu a pak zmizely. Pozornost pana Denona nebyla přijata.
Také slavný malíř David se při jedné příležitosti dostavil v době snídaně, aby sklonil poklonu císaři. Přinesl portrét vytvořený jedním jeho žákem. Nepamatuji se, jestli to byla malba, kresba nebo rytina. Císař byl zobrazen do půli těla v granátnické uniformě s pravou rukou ve vestě. Tento portrét, jehož rytinu jsem pak viděl v krámcích obchodníků s malbami a rytinami, byl pěkný, ale nezachycoval nic z charakteristiky císařova obličeje. Vypadal na něm jen dobrosrdečně.
V knize je zatím čerpáno z těchto pamětí:
Abellová, Lucia Elizabeth - Recollections of the Emperor Napoleon during the first three years of his captivity on the island of St. Helena
Antommarchi, François Carlo - The last days of Napoleon: memoirs of the last two years of Napoleon's exile
Arnott, Archibald - Account of the last illness, Decease, and Post-mortem appearances of Napoleon
Beker, Félix Martha - Relation de la mission du lieutenant général comte Becker auprès de l'empereur Napoléon
Bertrand, Henri Gatien - Cahiers de Sainte-Hélène. Les 500 derniers jours (1820-1821)
Beugnot, Jacques Claude - Life And Adventures Of Count Beugnot
Bingham, George Ridout - Diary of Sir George Bingham (Blackwood's Magazine 1896)
Campbell, Neil - Napoleon at Fontainebleau and Elba
Cockburn, George - Buonaparte's Voyage to St. Helena
Glover, John Richard - Napoleon's Last Voyages
Gourgaud, Gaspar - Talks of Napoleon at St. Helena with General Baron Gourgaud
Gourgaud, Gaspar - The St. Helena journal of General Baron Gourgaud, 1815-1818
Henry, Walter - Trifles From My Portfolio; Or Recollections Of Scenes And Small Adventures
Home, George - Memoirs of an aristocrat and reminiscences of the Emperor Napoleon
Jackson, Basil - Notes and Reminiscences of a Staff Officer
Kemble James - Gorrequer's diary
Lavallette, Antoine - Memoirs of Count Lavallette
Maitland, Frederick Lewis - The Surrender of Napoleon
Marchand, Louis Joseph - In Napoleon's Shadow; The Memoirs of Louis-Joseph Marchand, Valet and Friend of the Emperor 1811–1821
Markham, David - Napoleon and Doctor Verling on St Helena
Montholon, Albine - Souvenirs de Sainte-Hélène par la comtesse de Montholon
O'Meara, Barry Edward - Napoleon at St. Helena
Park, Julian - The Reports of Count Balmain, Russian Commissioner on the island of St. Helena 1816-1820
Pasquier, Etienne Denis - A history of my time; memoirs of Chancellor Pasquier
Planat de La Faye, Nicolas Louis - Mémoires et correspondance
Saint-Denis, Louis Etienne - Napoleon From the Tuileries to St. Helena
Savary, Anne Jean M. R. - Memoirs of the Duke of Rovigo
Truchsess von Waldburg, Ludwig F. - A Narrative Of Napoleon Buonaparte's Journey From Fountainebleau To Frejus In April, 1814
Warden, William - Letters written on board His Majesty's ship the Northumberland, and at St. Helena
Wilson, Arthur - A diary of St. Helena; the journal of Lady Malcolm (1816, 1817)
